Nemusíš pracovat. Skvělá zpráva? Jak pro koho!

09.08.2018

Z toho, co ještě nedávno patřilo do kategorie "možná někdy", se během několika minut stalo "teď a tady". Čeká mě stěhování do Německa, protože můj manžel dostal skvělou pracovní nabídku a já jsem mu v euforii řekla "Jo, asi bych šla s tebou".

Samozřejmě mě nikdo nenutil, ale nečekala jsem, že události naberou tak rychlý spád.

'Jak jen naservíruju šéfovi informaci, že končím s prací marketingové ředitelky, která mě tak bavila a naplňovala?' přemítala jsem. Tohle přemítání se nakonec protáhlo na dlouhého půl roku. Pořád jsem měla pocit, že tohle se beze mě neobejde a tamto ještě bude potřeba dokončit. Po šesti měsících přejíždění z Česka do Německa jsem se konečně odhodlala a řekla svému nadřízenému, jak se věci mají.

Tajně jsem doufala, že bude možné pracovat i ze zahraničí.

Šéfovi se ale tenhle nápad nezamlouval a rozhodl se najít si za mě náhradu. Hledání nováčka a předání agendy se natáhlo na dalších pět měsíců, takže nástup na novou pozici manažerky domácnosti jsem dohromady oddálila téměř o rok a reálně ji vykonávám teprve pár měsíců.

Ačkoli je jistě snem mnoha žen nemuset pracovat a starat se o domácnost na plný úvazek, já mezi ně bohužel nepatřím.

Pravidelně se mi honí hlavou spousta neodbytných myšlenek. Přece jsem nevystudovala školu a nedostala se na tak vysokou pozici, abych teď všechno zahodila! Co můžu jako cizinka z východu s omezenou znalostí jazyka dělat? Uklízet? Doplňovat zboží?

První podmínka, kterou jsem manželovi dala, byla, že pokud chce, abych šla s ním, nebude mě nutit dělat cokoliv. On mě nenutí dělat vůbec nic. A v hlavě se mi roztáčí další kolotoč myšlenek. Než si najdu práci, která mě bude bavit, nebudu taková ta žena, co čeká doma na svého muže jako na smilování, a on jí musí věnovat veškerý svůj volný čas? Nebudu tím pomalu dusit náš vztah? I když nerada, musím přiznat, že k tomu mám občas tendence.

Jaké tedy je přejít z manažerské pozice do role ženy v domácnosti?

V prostředí domova, kde máte zázemí, rodinu a spoustu přátel, je to bezpochyby mnohem jednodušší. V cizím prostředí je nutné pojmout to jako výzvu a snažit se "nezakrnět". Člověk má vlastně spoustu možností - vybudovat si novou síť přátel, naučit se jazyk či něco úplně nového. Hlavní je uvědomit si, že být manažerkou v Česku byla skvělá zkušenost, ale pořád může přijít něco ještě lepšího. Stačí jen nebát se a mít oči otevřené!