MŮŽETE ODMÍTNOUT SLUŽEBNÍ CESTU?

25.03.2019

Služební cestu mimo obvod bydliště či pracoviště můžete odmítnout například pokud máte malé děti nebo pečujete o zdravotně postižené.

Jak je to v ostatních případech, co vše vám musí zaměstnavatel uznat jako omluvu?

Většina zaměstnanců jezdí na služební cesty rádi, odpočinou si od každodenní rutiny a od lidí, které vidí denně. Dalším důvodem, proč většina ráda cestuje, že navštíví místa, kde ještě nebyli. Se služební cestou je spojena i řada výhod jako nárok na cestovní náhrady - stravné tzv. diety.

Služební cestou se rozumí vaše časově omezené vyslání zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.

Souhlas s vysláním na služební cestu?

Jenže někdo třeba cestuje nerad, jinému zase služební cesta, která je obvykle delší než pracovní doba, komplikuje život, třeba péči o dítě.

K vyslání na služební cestu potřebuje zaměstnavatel váš souhlas, podle dikce zákona (§ 42 odst. 1 věty první ZP) vás zaměstnavatel může vyslat na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s vámi.

Obvykle vám proto dá podepsat souhlas s vysíláním na služební cesty již v pracovní smlouvě. Pokud však zaměstnavatel takový váš souhlas nezískal, nejste povinni na pracovní cestu jet a můžete ji odmítnout. Samozřejmě ale musíte počítat s případnou nevolí zaměstnavatele a jejími následky.

Kdo služební cesty odmítnout může?

Pokud jste souhlas s tím, že na služební cesty jezdit budete, udělili, vyvléknout se z pracovní cesty je těžší, ale není to nemožné. Musíte souhlas vypovědět. Některé kategorie zaměstnanců však nemusí psát žádnou výpověď, prostě zaměstnavateli oznámí, že cestovní příkaz odmítají a nikam nepojedou. Jsou to zaměstnanci jmenovaní v § 240 ZP. Takto odmítnout pracovní výjezd může:

  • těhotná zaměstnankyně nebo ten, kdo pečuje o dítě do věku 8 let (a to i když mají manžela nebo někoho, kdo by mohl péči o dítě převzít),
  • osamělá zaměstnankyně nebo zaměstnanec (tedy zaměstnanci svobodní, rozvedení, ovdovělí, nežijící s druhem nebo družkou) pečující o dítě, které nedosáhlo věku 15 let,
  • ten, kdo prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o zdravotně handicapovanou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).

Tito mohou odmítnout služební cestu v případě, že ji mají vykonat mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště. I tak jste však povinni absolvovat cestu v rámci obce, kde máte pracoviště nebo kde bydlíte, pokud vám to zaměstnavatel nařídí.

Podle § 240 ZP tedy musíte s každou služební cestou znovu výslovně souhlasit, a to i když jste dříve případně udělili souhlas pro všechny budoucí služební cesty, např. v pracovní smlouvě, můžete tedy služební cestu kdykoliv odmítnout.