Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště. O co jde a jaké jsou právní rozdíly?

16.09.2019

Základní pravidlo při podpisu smlouvy je číst, číst a zase číst. Mezi položkami, které by vám v pracovní smlouvě neměly chybět, je místo výkonu práce.

Zákoník práce je v této oblasti benevolentní a umožňuje sjednat místo výkonu práce v podstatě jakkoliv. Ve smlouvě tak můžete mít i více než jedno město, kraj nebo klidně celou Českou republiku.

A proč je to tak důležité, jakou adresu nebo město máte ve smlouvě označené jako místo výkonu práce?

Široké pojetí místa výkonu práce (například Česká republika) je pro zaměstnavatele výhodné v případě, že vlastní více provozoven. Je tak možné, že bude potřebovat své zaměstnance mezi provozovnami různě přesouvat.

Nebojte se proto zeptat, z jakého důvodu máte ve smlouvě místo výkonu práce vymezeno tak široce. V budoucnu by na vás mohlo čekat nemilé překvapení v podobě výpomoci v jiné provozovně kilometry vzdálené od té původní. Zaměstnavatel totiž nepotřebuje váš souhlas s dočasným přesunem, jelikož je to v rámci místa výkonu práce, se kterým jste podpisem smlouvy souhlasil/a.

Zatímco místo výkonu práce ve smlouvě být musí, uvedení pravidelného pracoviště je dobrovolné.

Pravidelného pracoviště se ve smlouvě doporučuje stanovit v případě, že budete mít místo výkonu práce sjednáno šířeji než obec.

Pokud pravidelné pracoviště sjednáno není, považuje se za něj obec, ve které nejčastěji začínají vaše cesty za účelem výkonu práce. Rozlišení místa výkonu práce a pravidelného pracoviště je důležité především kvůli cestovním náhradám. Cesta mimo pravidelné pracoviště je podle zákoníku práce pracovní cestou, náleží vám tedy veškeré náhrady nákladů jako jsou výdaje na jízdné, ubytování nebo jídlo.

Ustanovení pravidelného pracoviště má tak zamezit možnému obcházení zákona ze strany zaměstnavatelů, kteří schválně sjednávají široké místo výkonu práce a myslí si, že vám tak následně nebudou náležet žádné cestovní náhrady při cestách.