Mateřství není limit, ale výzva!

20.11.2018

Přinášíme další ze série příběhů kreativních maminek, vyprávěný tentokrát Lenkou, která si na mateřské splnila sen a pustila se do profesionálního focení. 

"Dcera je moje topmodelka"

K fotografii jsem měla blízko odmalička. Táta si liboval v technologiích a měl doma analogovou zrcadlovku, kterou jsem si tajně půjčovala a fotila s ní. Kamarádčin tatínek měl zase zvětšovák, takže jsme experimentovaly společně a několikrát jsme dokonce vyvolávaly fotky doma v koupelně. Celý proces mě fascinoval a moc mě bavilo sledovat, jak nám obrázky doslova vznikají pod rukama.

Následovala delší pauza a když mi bylo 20, koupila jsem si první digitální kompakt. Toužila jsem po zrcadlovce, abych mohla fotit jako profíci, ale neměla jsem dost peněz, abych si takové "dělo" pořídila. To se poštěstilo až o pár let později. Největším impulzem pro mě ale bylo narození dcery čtyři roky zpátky. Zkoušela jsem miminko fotit na různých místech a z různých úhlů, hledala jsem nejlepší světlo... Zkrátka mě to úplně pohltilo.

Začala jsem sledovat práci profesionálních fotografů a čerpala různé teoretické i praktické poznatky. Stále jsem objevovala nové věci a s úžasem přicházela na to, kolik toho ještě nevím. Dcera mi přitom byla nejlepším průvodcem, protože díky ní jsem mohla teorii převádět do praxe, a to platí dodnes. Je to moje topmodelka.

Postupně jsem začínala fotit i kamarádky, kamarádky kamarádek a kamarádky kamarádek kamarádek a nenápadně se tak rozběhlo moje focení. Nejdřív jsem byla na vážkách a necítila se jako někdo, kdo by si za svůj um měl brát peníze. S pomocí rodiny a přátel se mi ale podařilo negativní myšlenky rozehnat a mohla jsem se rozjet naplno. Zachycovala jsem příběhy lidí kolem mě, a to mi zůstalo až do dnešních dnů.

Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a k dceři přibyl ještě syn, vyhrazuji si na focení víkendy, kdy se o děti stará manžel. Funguje to skvěle, jsou sehraný tým a vždycky něco provedou 😊 Zatím nemám v plánu věnovat se focení na plný úvazek, ztratilo by to pro mě kouzlo. Ráda si udělám dostatek času, setkám se s rodinou, kterou budu fotit, najdeme místo, které je jim blízké, a já mám jedinečnou příležitost zvěčnit jejich vzpomínky. Zároveň mám i dostatek prostoru na vzdělávání se a čerpání inspirace.

A co pro mě znamená být za fotoaparátem? Je to pro mě možnost být sama sebou. Zjišťovat své hranice. Zachycovat emoce. Je to zkrátka můj život!